Slovo o souboru

Dětský folklorní soubor Úsměv Opava vznikl v roce 1978 při Domu dětí a mládeže, jako první dětský folklorní kolektiv na Opavském Slezsku. Jeho zakladateli a vedoucími byli manželé Jan a Olga Wajdovi, kteří spolu soubor vedli až do roku 1998. Po úmrtí manžela vede soubor paní Olga Wajdová, společně se Soňou Wenzelovou. Soubor Úsměv se zabývá prezentací lidového umění z regionu Opavského Slezska, proto také vystupuje v rekonstruovaných krojích z okolí Opavy. Pravidelně spolupracuje s odborníky, kteří se tímto regionem zabývali a zabývají. Při vystoupeních soubor doprovází především cimbálová muzika ZUŠ V. Kálika v Opavě, pod vedením Romana Kubaly, příležitostně pak cimbálová muzika Gizdi.
Soubor Úsměv má za sebou vystoupení na různých festivalech a přehlídkách doma i v zahraničí. Každoročně se soubor účastní opavských Chodníčků k domovu představil se ve Strážnici, na dětské Strážnici, v Rožnově pod Radhoštěm, Luhačovicích, Dolní Lomné, Ostravě, na Zemské přehlídce v Kroměříži, v Zábřehu na Moravě, na celostátní přehlídce v Jihlavě... Ze zahraničních festivalů navštívil festivaly v Dánsku, Chorvatsku, Polsku, Rakousku, Litvě, Slovenku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Taiwanu...

Zřizovatelem je Středisko volného času v Opavě. Dětksý folklorní soubor Úsměv je přidruženým členem České národní sekce CIOFF. 

Nabídka vystoupení 

- vystoupení celého folklorního souboru v délce 5 až 90 minut, za doprovodu cimbálové muziky ZUŠ Opava, popřípadě reprodukované hudby - tance regionů Opavského Slezska,
- zvykoslovný pořad "Vítání jara aneb od Masopustu k Velikonocům" - Masopustní obchůzka masek, vynášení Mařeny (zimy), Majičky, Klepání, Taněc o vajco...
- zvykoslovný pořad "Na vanoce dluhe noce aneb od Kateřiny po Tři krále" - Vánoční pastýřská hra, vánoční lidové koledy Opavského Slezska...
- tance určené k předtančení na různých firemních a jiných akcích - za doprovodu cimbálové muziky či reprodukované hudby...
- využití krojovaných párů při slavnostních akcích města, při zahájení či zakončení kulturních, sportovních a jiných společenských akcí, při předevání medailí, ocenění

Opavské Slezsko

Slezsko jako takové má svou tisíciletou historii. Z etnografikého hlediska tuto oblast můžeme rozdělit na Těšínské Slezsko a Opavské Slezsko. Etnografická oblast, nazývaná Opavské Slezsko tvoří na severu státní hranice v úseku mezi obcemi Antošovice a Holasovice, dále hranice nového osídlení v úseku mezi obcemi Holasovice a Polanka nad Odrou a konečně řeka Odra v úseku Polanka nad Odrou a Antošovice. Území Opavska sousedí s národopisnými oblastmi Hlubčicko a Ratibořsko (Polsko), s etnograficky neidentifikovatelným územím bývalých okresů Krnov a Vítkov, a na jihu a východě s Hanou, Lašskem a Těšínskem. Samotné Opavsko můžeme rozdělit na tři podoblasti. První podoblastí je tzv. vlastní nebo také užší Opavsko, ležící v opavské kotlině na soutoku řek Opavy, Hvozdnice a Moravice. Druhou částí je Hlučínsko, které se nachází na levém břehu řeky Opavy. Třetí oblastí je Klimkovsko, které se rozkládá na výběžcích Nízkého Jeseníku mezi pravými břehy Moravice a Opavy a levým břehem řeky Odry. Opavsko je považováno za neobyčejně jednotnou oblast zvláště pokud jde o tanec, píseň a zvykosloví. Rozdělení na tři podoblasti vyplývá hlavně z některých rozdílů krojů. K nejvýznamnějším a nejrozšířenějším tancům na celém Opavsku patří tanec polonézového typu, obecně zvaný Taněc. Rozšířené jsou také nejrůznější druhy šotyšek, kalamajek, řemeslnických tanců, hulanů, křižáků. Bohatá je zásoba kolových tanců a tanečních her. Je zde také velké množství stylově odlišných polek, lendrů, vrtků, šlapáků...